Květen 2012

II. část něčeho nejasného

22. května 2012 v 20:51 | dreamingirl |  Probuzená fantazie
Opět přemýšlí.. Život je nevypočitatelný.. Bylo jí mizerně, v tom, zničeho nic, se to otočí a je to vpořádku.. Strávila se svou milou Úsměvavou krásný den. Opravdu příjemný čas.. Ona Bludička měla opravdu skvělou náladu.. když vtom, opět z ničeho nic.. Ošklivá zpráva.. její Blízké se stalo něco nehezkého.. Nechce o tom přemýšlet, ale stáli jí to přichází na mysl.. Proč jsou lidé někdy tak bezohlední a oškliví? Co kdyby to, co dělají oni, dělal někdo jim? To by se jim asi moc nelíbilo.. určitě by se jim to nelíbilo.. ale pro ně je to absolutně normální.. NEŘÁDI!.. Špatné věci se málokdy stávají špatným lidem.. Nejčastěji těm méně špatným až dobrým.. To přece fér rozhodně není.. Pravda.. Život není fér.. ale..zrovna v tuhle chvíli taková věc.. to byl podraz..

Ovšem.. nehezký věci se skutečně dějí.. i Bludičkám a jejich Blízkým.. což je smutné.. ale nedá se s tím, žel, nic dělat.. snad jen to přecházet, nebo se z toho vybrečet, nebo si zvyknout.. Bludička ale není "přecházecí" ani "zvykací" a brečet nechce.. není to dneska ani v blízké době moc vhodné..

Nakonec ale našla, aspoň na chvíli, řešení.. v hudbě hudebního seskupení, v němž se vyskytuje i její Vysněný..

Před spaním..

12. května 2012 v 23:53 | dreamingirl |  Myšlenky ve verších
jedna z mnoha přicházejích na mysl před spaním...
nevím, jakým způsobem se tam dostalo rdesno.. možná jsem (lehce) ovlivněná školní botanikou, možná je to něčím jiným.. ale vždyť ono to (snad) nevadí..

Spolu s Ním se cítím šťastná
ona chvíle byla krásná
Probudím se náhle ze sna
kolem louka, plná rdesna
já tím rdesnem zmámená
nevím, co to znamená..

Chci zas usnout - nejde to,
cítím bolest - přejde to..
Chci jít za Ním,
Chci s Ním sdílet
pocity i další chvíle..
Zatím ale tančím víle
v dlouhých šatech, barvy bílé..

I. část čehosi..

3. května 2012 v 10:29 | dreamingirl |  Probuzená fantazie
Leží, uprostřed noci, snaží se usnout, ale marně.. Zdáli slyší rozjařené lidské hlasy.. To však není důvodem její nemohoucnosti spánku.. Místo, aby se soustředila na spánek, bloudí v myšlenkách (proto jí říkejme Bludička). Myslí, ačkoliv neví, zda si to přeje, na Něj a zároveň přemýšlí nad Ztrátou.

Ztrátou, jež se již stala, ale i Ztrátou, v budoucnu možnou. Místo, aby v poklidném spánku snila o Něm, běhají jí hlavou temné stíny (pozor, neplést s Dark Shadows Timma Burtona.. její stíny nejsou zdaleka tak sympatické..). Říká si.. Co bude, až to skončí? Ale.. může něco skončit, aniž by to začalo?.. Proběhlá Ztráta je toho, žel, důkazem.. Ještě to ani pořádně nezačalo, a je to pryč..

Bludička je z tohoto zjištění nesvá. Jaký je vůbec smysl toho všeho? Proč lidé (a jiní/é), mizí, aniž by se skutečně objevili, či o sobě dali vědět? Tuší, že na tuhle (a spoustu dalších) otázku odpověď nedostane.. Aspoň ne prozatím.. Tak zkoumá dál svou mysl.. Je ten, o němž sní (říkejme mu Vysněný), opravdu tím, o němž snít smí? Není to jen další způsob nějaké Zlomyslnosti, jak odpoutat pozornost, aby se mohla nenápadně vytvořit a vplížit další, bolestnější Ztráta?..

Tahle myšlenka se Bludičce nelíbí.. Přijít o Vysněného.. nechce na to ani pomyslet.. ale.. myšlenky si nedají říct..
neřádi nevychovaný...